Pochybné ráno zvědavě kouká za dveře a tam čeká slunce. Vzácná perla lesklá, nikde neviditelná, jen v očích. Překrásný sen si hraje s deštěm, pak utíká na pole.
Rytíř na koni letí nad lesem, pak se vznese vzhůru. Naše láska je věrná a pevná, jako skála v řece. Žlutý motýl poletuje, jeho radost je nekonečná, lehká. Smutné věty neznají svůj cíl, jen plují na vodě.
Stará dáma se usmívá, její srdce je jako chrám. Dlouhá cesta se vine údolím, do neznámého světa. Malá včela se pilně snaží, nese těžký nektar. Jemná vlna se dotýká břehu, něžně hladí písek.
Osamělý vlk kráčí po stopách, hledá svoje jméno. Veselá ryba pluje hluboko, její svět je tichý. Tmavý stín se vznese do výše, pak zmizí v nicotě. Vysoké hory se opírají o mrak, drží ho pevně.
Chladné ruce si hrají se sněhem, co se tají na zemi. Zvuk zvonu se nese do dálky, připomíná minulost. Voňavé pole kvete v květnu, jeho vůně opojí. Měkký spánek si hraje v peřinách, klidně usíná.
Široký most se klene nad řekou, spojuje dva břehy. Tenké nitky světla plují vzduchem, nesou krásný sen. Hluboká voda skrývá tajemství, nikdo ho nezná. Silný vítr se prohání domem, vnáší chlad dovnitř.
Tichá hvězda se usmívá v noci, posílá pozdrav. Bílá plachta se napíná, pluje za obzor. Křehký porcelán se leskne v šeru, čeká na dotyk. Nová píseň zní v tichu, pomalu se rodí.
Sladká chuť se rozlévá v ústech, jako lék na všechno. Horký kámen se ohřívá sluncem, sálá do daleka. Černá kočka se plíží ve tmě, nikdo jí nevidí. Těžký osud se snaží nést dál, ale je to těžké.
Starý strom se drží kořeny země, nikdy se nevzdává. Jemný déšť kropí suchou zem, přináší osvěžení. Vůně jehličí plní vzduch, když se ztratíš v lese. Zlatá brána se otvírá, zve tě dál.
Mrtvý čas utíká do neznáma, už ho nikdo nechytí. Křivolaká cesta vede do hor, kam se nikdo nedobral. Ostrý meč se leskne v ruce, čeká na souboj. Studená noc padá na město, a všichni spí.
Tajemný zámek je schovaný v lese, ve stínu, tiše. Voňavý chléb se peče v peci, voní celou ulicí. Malá sova se plíží nocí, slyší tlukot srdce. Slaná voda se pění v moři, nese své vzpomínky.
Tenká nit osudu se trhá, ale můžeš ji navázat. Tvář anděla se usmívá z nebe, dává ti naději. Horký dech vanul z hor, přinesl nové zprávy. Moudrá slova starce utěšují, když se cítíš špatně.
Křivý strom se ohýbá ve větru, ale nikdy se nezlomí. Osamělé světlo svítí v noci, na cestu domů. Hořká chuť kávy probouzí, a pomalu tě budí. Tichý dech přírody se vznáší, ve vzduchu je cítit.
Modrý pták se vznese do nebe, a mizí za mrakem. Šedá myš se schová v rohu, a čeká na konec. Lehký vánek se dotýká kůže, chladí ti čelo. Hladové oči se dívají na tebe, hledají lásku.
Zelená tráva se leskne v slunci, a voní po dešti. Křivolaká řeka se vine krajinou, a hledá si cestu. Suché listy se točí ve větru, jako tanec duchů. Velká loď se plaví mořem, za obzor se plaví.